Sámegielat – Davvisámegiella

Stáhta dáiddaráđđi iská ja ovddida daid oktavuođaid gos dálááiggedáidda ja almmolaš lanjat gávnnahit. Sadjeerenoamáš dáidaga, gaskaboddasaš prošeavttaid, gávpotovddidanprošeavttaid ja maid ságastallamiid ja almmuhemiid bokte mii bargat veahkehan dihte sihke dálááiggedáidda ja maid daid almmolaš lanjaid ovdáneami.

Almmolaš dáidagii gullet visot hámit dálááiggedáidagis mii vuosehuvvo almmolaš lanjain dahje guoská áššiid dan oktasačča birra. Ii leat dušše objeavttaid maid dálááigedáidda dagaha muhto maid vásáhus, sosiála interakšuvdna ja kritihkalaš – hutkkálaš geahčastanguovlu. Sullasaš láhkái almmolaš latnja ii leat dušše geaidnu dahje márkan, muhto maid seamme ollu sosiála ja vuoiŋŋalaš lanjat, dat mat šaddet go mii interageret ja lonuhallat oaiviliid. Dát seaguhus váttis ja dynámalaš diliin leat Stáhta dáiddaráđi diehttelas lávdi.

Dáiddaráđis lea guhkes árbevierru lahka ovttasbargu dáiddáriiguin buvttadan dihte ođđa ráhkadusaid. Min doaimma guovddážis dáiddárat ja kuratorat isket friddja dáidaga gaskavuođa daid almmolaš lanjaide. Dán barggus šaddet dieđut ja bargovuogit mat geavahuvvojit sierra servodatdiliin dego ovdamearkka dihte gávpotovdáneapmi gos dáiddáriid sadji lea eanet go ráhkadit iežas buktagiid lea buktit erenoamáš sosiála dahje govvideaddji gelbbolašvuođa.

Demokráhtalaš gudneáŋgirvuohta lea vuođđun Dáiddaráđi gohččosii, jáhkku ahte dáidda lea dehálaš oassi servodathuksemis ja galgá leat vejolaš buohkaide. Dálááigge dáidda vuosehuvvo daid sajiin gos olbmot lihkket ja dat lea issoras buorre vejolašvuohta ja hástalus gealdagasgiettis ođđahuksehusa ja juvssehahtti gaskkal. Min barggu bokte stáhtalaš doaimmaiguin mii sáhttit buktit dáidaga sierra birrasiidda omd. rihkolašdikšui ja nuoraidruovttuide, gos dáidda muhtimin lea dat áidna kultuvra mii lea. Ja maid máŋga riikka universiteahtaide ja allaskuvllaide, gos dat jearaldagat maid dálááigedáidda jearrá deaivvada dutki iskadeami min máilmmis.

Stáhta dáiddaráđđi ásahuvvui 1937 ja lea stáhtalaš eiseváldi Kulturdepartemeantta vuolde. Daid prošeavttain maid Dáiddaráđđi lea buvttadan fargga 80 jagi dain sáhttá oaidnit dehálaš dáiddalaš luottaid ruoŧa servodaga ovdáneamis. Dáiddaráđđi vuođđuduvvui dalle go ruoŧa servodagas leai stuorra rievdadusaid ja huksehusaid siste. Mii leat iežá dásis otne go lea stuorra rievdadus gos lea dárbu ohcat ođđa vugiid hámuhit dan mii mis lea oktasaččat.

Joksan dihte rievdadusaid servodagas ja dan stuorra ovdáneami mii seammas dáhpáhuvvá dálááigedáidagis de lea dárbu ahte bargogohččun rievdá áiggi mielde. 2012 mii álggaheimmet barggu gáidat bargguin bistevaš dáidagiin ja stuorra čoakkálmasain stáhtalaš birrasiin, ja maid álggahit ovddidit friddja hámiid, gávpotovdáneami ja vel ságastallama ja eanet deaddu bidjat ođđa bargovugiide almmolaš dáidagis.

Bistevaš dáidda

Stáhta dáiddaráđđi buvttada bistevaš dáidagiid ođđa huksehusaide ja birrasiidda stáhtalaš doaimmaide. Mii bargat visot bázzebargguin ja lihkki govaiguin gitta jienaide ja olles viessoolgoseinniide. Dáiddaráđđi bálkáha bures dovddastuvvon dáidáriid ruoŧas ja gaskariikkalaččat, muhto maid nuorra dáidáriid geat eai ovdal leat bargan dáidagiin almmolaš birrasiin.

Gaskaboddasaš prošeavttat

Dáidárat leat máŋga jahkelogiid ohcalan olggobeal čájáhuslanjaid gos duohtandahket dáiddaprošeavttaid. Ii gávdno oktage dáiddahápmi go dálááigedáidda lea leavvan ođđa guovlluide, filmmas ja hábmemis gitta politihkkii ja journalisttaide ja dalle namuha dušše moadde. Otne leat máŋga dáidára geaid barggut lunddolaš vuogi mielde ohcalit sierralágan almmolaš lanjaide ja jearaldagaide dan oktasačča birra. Daid gaskaboddasaš prošeavttain Dáiddaráđđi ovttas dáiddáriiguin iská ođđa bargovugiid.

Gávpotovdáneapmi

2010 ja 2013 gaskkal Dáiddaráđđi barggai ovttas Riksantikvarieämbetet, Boverket ja Arkitektur- och designcentrum ráđđehusgohččumis Samverkan om gestaltning av offentliga miljöer. Sisdoallu lea got hábmen oktasaš birrasiin sáhttá nannejuvvot ovttasbarggu bokte ámmátjoavkkuid ja ássiid gaskkal plánemis ja huksehusas. Gohččun lea vuosehan ahte sierra hámit dáiddalaš gelbbolašvuođas sáhttá fállat erenoamáš geahččanguovlluid ja ođđa čovdosiid gávpotovddidanproseassain. 2014 mii álggahit ođđa oasi go gávpotovddideapmi integrerejuvvo min váldodoaimmain ja ovddida man láhkái mii boahtit bargat boahtteáiggis.

Dáiddačoakkálmasat

Stáhta dáiddaráđđi čohkke dáiddačoakkálmasaid stáhtalaš doaimmaide miehtá Ruoŧa ja olgoriikaeiseválddiide. Dain lea stuorra dáiddalaš viidodat ja sisdoallá sihke dálááiggedáidaga ja boarrásit ráhkkanusaid eanemusat ruoŧa dáidáriin. Dáhkádusgássain, poliisastašuvnnain, bargogaskkustemiin, ON-viesus New Yorkas ja Ruoŧa ambassadevrrain miehtá máilmmi leat birrasat gos sáhttá oaidnit sierra dáiddalašvuođaid ja dáiddalaš ovdanbuktimiid.

Dáidda dikšun

Stáhta dáiddaráđis lea 2004 rájis bearráigeahčču eiseválddiid divššus stáhtalaš dáidagis ja viessoopmodateaiggádiid dikšu bistevaš, huksehusčadnon dáidagiid.

Stáhta oamasta sullii 100 000 almmolaš dáiddaráhkadusaid mat leat sullii 200 eiseválddiin Ruoŧas ja čuohtenár olgoriikkaeiseválddiin – čoakkálmas alla dáiddalaš, kulturhistorjjálaš ja ekonomalaš árvvuin. Dáiddaráđđi dárkkista ja dorjo eiseválddiid barggus guhkesáigái ja ámmátlaččat suddjet ja seailluhit iežas stáhtalaš dáidda. Mii maid  neavvut ja addit rávvagiid čuohtenár viessoopmodateaiggádiidda divššu ja hálddahusa birra huksehusčadnon dáidagis maid sii leat diŋgon dáiddaráđis.